Údolím řeky Berounky k lomu Alkazar
Venku svítí slunce a my vyrážíme na výlet do Srbska. To „ naše „ Srbsko je kousek za Karlštejnem a je to velmi oblíbené místo pro vodáky, turisty a milovníky skal a lezení. Našíím cílem je lom Alkazar. Je právě poledne a tak se jdeme ještě před procházkou posilnit do restaurace U Berounky. Oběd je dobrý a malou tečkou na závěr je skvělá točená Plznička. Příjemné teplo z plápolajících kamen a tak raději zvedáme kotvy a hurá do přírody! Jdeme podél Berounky. Přestože je únor začíná se to tu plnit lidmi. Něktří vyrážejí s dětmi, jiní mají za společníka pejska. Potkáváme i skupiny turistů s trekovýmio holemi a mladé s batohy a kytarami. Lom Alkazar / Hostim I/ patří k dominantě údolí Beroubnky a už z dáli je vidět. Pár nadšenců se sluní na velkém prostrantví, které je pod lomem. Stěnový lom Alkazar je zapasovaný do boku pravěkého hradiště Kozel. Lom Alkazar je také nepřehlédnutelný za řekou Berounkou v Srbsku , pokud jedete vlakem z Prahy do Berouna. Směrem od Srbska hned za potokem Kačákem je již viditelná pravá část lomu – Alkazaru. Třípatrový lom je zhruba rozdělený na dvě části – levou a pravou kuželovitou věži Pyramida. Cestičky do lomu nejsou nijak značené, ale viditelně prošlápnuté. Několik úseků je potřeba lézt s velkou opatrností. Trochu adrenalinu pak zažijete cestou dolů, kdy je možná lepší si sednout na zadek. Oblast je vyhledávána také filmaři. Můžeme připomenout třeba nátáčení filmu Zlatokopové z Arkanssasu.
Těžba v lomech
Těžba v lomech Hostim I /Alkazar/ Hostim II byla zahájena v roce 1908 Králodvorskou železárnou. Postupně vzniklo několik lomů, které byly propojeny úzkorozchodnou železnicí o rozchodu 600 mm a spojení se železnicí do Berouna bylo řešeno lanovkou přes Berounku a překladištěm u vlečky. Vápenec se používal jako struskotvorná přísada do vysokých pecí. V lomu se používaly pro dopravu vápence lanovkové korby umístěné na kolejový podvozek. Na těžebních etážích byla doprava ruční, na základní etáži byly použity lokomotivy. Doprava rubaniny z vyšších etáží na základní dopravní patro byla řešena centrálním sýpem, který byl vybudován ve střední vybíhající části lomu. V roce 1940 byla těžba zastavena a v lomu byla zahájena výstavba podzemní továrny, označené krycím jménem Kainit, pro výrobu leteckých motorů firmy Avia. Objekt ale nebyl dobudován. V té době také došlo k propojení lomové dráhy navazující tratí do nádraží Beroun – Závodí. Dodnes je v terénu vidět mohutný násep trati. Jeden z válečných projektů předpokládal propojení systému Hostim se systémem Amerika – Mořina. Po válce se už těžba vápence na Alkazaru neobnovila. Naopak některých vybraných prostor bylo počínaje rokem 1950 využito pro uskladnění radioaktivního odpadu. Teprve v roce 1964 se úložiště uzavřelo. Důkladné zabezpečení úložiště bylo však provedena až v roce 1997.V současné době je lom oblíben zvláště mezi horolezci. V blízkém okolí zůstalo zachováno několik provozních objektů – správní budova, lokomotivní depo, trafostanice a jiné. Další, známější, jména těchto lomů jsou: Hostim I – Alkazar – V Kozle, Hostim II – Hostim – Divadýlko / http://www.hornictvi.info//.
Národní přírodní rezervace Karlštejn – srdce Českého Krasu
V přirozených i lomových odkryvech se nacházejí světově proslulé prvohorní geologické profily a palentologické lokality. Jedná se o klasickou oblast mnoha přírodovědných oborů. Rozloha NPR je 1547 ha, zřízena byla 1955. Geologické podloží tvoří převážně vápence vzniklé v prvohorním moři před cca 400 milióny let. Oblast lidé souvisle využívají už nejméně sedm tisíciletí. Hospodaření zdejší krajinu výrazně ovlivnilo: umožnilo rozvoj významných společenstev rostlinných a živočišných druhů. Z hlediska nejvýznamnějších archeologických nálezů: Hostim, Srbsko, Svatý Jan pod Skalou. CHKO – Český kras – krajina vápencových sjkal , listnatých lesů a lesostepí se rozkládá podél řeky Berounky mezi Prahou a Berounem.
V okolí Srbska se také nachází mnoho vápencových jeskyní a štol. Jeskyně Ementál je největší(1880 metrů dlouhá). Cestou na Alkazar míjíme někde nad námi, Barrandovu jeskyni (120 metrů dlouhá, 45 m hluboká). My pokračujeme dál podél řeky, na protějším břehu míjíme Tetín se středověkým hradištěm – roku 921 a za chvíli jsme až v Berouně. Odtud se vlakem vracíme zpět do Srbska, kde máme zaparkované auto. Příští výlet bude právě na Tetín, na vyhlášené Tetínské vyhlídky. Určitě si udělejte výlet i do nedalekého lomu Chlum.
Přidat komentář