Po červené na Švýcárnu a Petrovy kameny Nevím, zda je lepší se zachumlat do peřiny na chatě Barborce nebo vyrazit na Silvestrovský výlet. Nakonec zvítězí radost z toho, že venku krásně nachumelilo a byl by hřích toho nevyužít. Trochu stezku, že nemáme s sebou lyže, brzy rozežene všechna ta krása kolem Pradědu. Chata Švýcárna Prvním cílem je Švýcárna, je těžké...
Naplánovaný Silvestr v Jeseníkách máme už dlouho. Je pátek 28.12., když vyrážíme z Prahy. S Klárou máme sraz v sobotu na chatě Barborka v Jeseníkách. První noc spíme u Sábiných rodičů na Moravě. Tady je o nás luxusně postaráno, ráno po snídani jedeme směr Olomouc, dáváme ještě zprávu Kláře, že sraz dnes platí. Počasí je hodně mizerné, zima a vlezlo. Máme dobrou...
Great Walks Na Novém Zélandu existuje v současnosti deset tzv. Great Walks, což by měly být nejkrásnější treky vůbec. Vedou zpravidla po dobře udržovaných cestách, místy jsou i schody nebo chodníčky. V sezóně je potřeba rezervovat treky, resp. huty na přespání i několik měsíců dopředu. (Pozn.: hut = chata, ve které bývají k dispozici matrace, většinou kamna na dřevo...
Noční Manhattan autem Vybíráme trochu zábavnější cestu od Niagárských vodopádů do New Yorku. Míjíme několik národních parků a části s nádhernou přírodou, zvlněné kopce, upravené louky a pásy barvících se stromů. Škoda, že nemůžeme zastavit. Vedle nás a před námi zase ty úžasné trucky. Já je miluj ! Každý truck, to je umělecké dílo. Jsme v Americe, tak jsme zvýšily...
Montreal Letíme do Kanady, už si na tuhle skutečnost pomalu zvykám. Víza do Kanady i USA /elektronická/ jsou vyřízená, pasy máme, odhodlání také a tak hurá na letiště! Jedeme všechny, jen naše Terka nám bude chybět :-(. Hlavní cíl naší cesty je jasný, jedeme k příbuzným do Sherbrooke! Ale než tam dojedeme máme několik dalších cílů nejenom v Kanadě, ale také v USA...
Cape Reinga a písečné duny Te Paki V Northlandu platí, že čím více na sever, tím méně aut. Chceme se dostat na Cape Reinga, kam vede slepá silnice a mimo sezónu tam moc lidí nejezdí. V nejturističtějších měsících, tedy zhruba od prosince do února (zélandské léto) navštíví nejsevernější výběžek Severního ostrova zhruba 1300 aut denně, my jsme tu ale v září a tak se...
Před národním parkem Skaftafell bylo veliké parkoviště, ráno však naštěstí ještě nebylo plné. Za parkování jsme dali zase 160,-Kč. Vedle byl ještě kemp, který byl také skoro prázdný. Vydali jsme se na pětikilometrový okruh kolem vodopádu Svartifoss lemovaného černými čedičovými sloupy. Zašli jsme i do Selu k malým domečkům z roku 1912, jejichž střechy jsou porostlé...
Vzhledem k tomu, že jsme šly celkem brzy spát, budím se brzy. Tak akorát na východ slunce. Ptám se Ifči jestli jde taky, ale nereaguje, tak jí nechávám spát. Obcházím budovu na druhou stranu a na obloze se začínají míchat barvy a malovat nádherné obrazy. Nad vrcholky protějších hor se valí obrovský nadýchaný mrak nasvícený oranžovo růžovým světlem. Přecházím z jedné...
Vstávám hned jak Ifče zvoní budík a jdu si vyčistit zuby. V místnosti už nikdo není. Všichni vstávali brzy, aby včas vyšli na svou další cestu. Ifča se ještě chvilku válí, ale pak jde taky do koupelny. Mažeme si spálené obličeje Niveou. Dole v místnosti, kde se odkládají boty je malá lednička, ve které na nás čeká talíř se sýrem, šunkou a máslem. Bereme si svůj talíř...
Ve 4 hodiny zvoní budík. Ifča tradičně vyhlašuje 15 minut na válení. Pak vaří čaj a já mezi tím pomalu balím věci. Snídáme sušené meruňky a švestky. Je ještě tma, takže balíme s čelovkama. Kolem 5. hodiny vyrážíme kolem Schon Aussicht hutte na rozcestí, které jsme včera při cestě nahoru míjely. Ze stanice jsme si nastoupaly několik metrů navíc, protože jsme kvůli tmě...